Rostoucí a klesající funkce
Ná následujícím obrázku jsou grafy funkcí \$f:\quad y=x-2\$ a \$g:\quad y=-2x+1\$ s definičním oborem \$x \in R\$.
Co lze z grafů funkcí \$f(x)\$ a \$g(x)\$ vyčíst?
funkce \$f(x)=x-2\$ |
funkce \$g(x)=-2x+1\$ |
Rostou-li hodnoty proměnné \$x\$, rostou i hodnoty funkce \$f(x)\$. |
Rostou-li hodnoty proměnné \$x\$, klesají hodnoty funkce \$g(x)\$ |
Co to znamená? Vezmeme-li dvě libovolná \$x_1\$, \$x_2\$ z definičního oboru funkce, pro která platí \$x_1 < x_2\$, pak pro funkční hodnoty bude platit:
u funkce \$f(x)=x-2\$ |
u funkce \$g(x)=-2x+1\$ |
\$x_1-2 < x_2-2\$ |
\$-2x_1+1 > -2x_2+1\$ |
\$f(x_1) < f(x_2)\$ |
\$g(x_1) > g(x_2)\$ |
Funkce \$f(x)\$ je příkladem rostoucí funkce. |
Funkce \$g(x)\$ je příkladem klesající funkce. |
Definice: Funkce \$f\$ se nazývá rostoucí, právě tehdy když, pro všechna
\$x_1,x_2 \in D_f\$ platí: Je-li \$x_1 < x_2\$, pak \$f(x_1) < f(x_2)\$.
Definice: Funkce \$f\$ se nazývá klesající, právě tehdy když, pro všechna
\$x_1,x_2 \in D_f\$ platí: Je-li \$x_1 < x_2\$, pak \$f(x_1) > f(x_2)\$.
Podívejme se na tuto funkci. Je to funkce rostoucí? Je to funkce klesající?
Funkce není ani rostoucí, ani klesající. V jedné části definičního oboru \$x \in (-3;-1)\$ hodnoty funkce s růstem proměnné \$x\$ rostou, ve druhé části \$x \in (1;5)\$ hodnoty funkce klesají.
Abychom mohli přesněji popsat průběh funkce \$s\$, vyslovíme ještě jednu definici:
Je dána funkce \$f\$, \$J\$ je interval, který je částí jejího definičního oboru \$J \subset D_f\$.
Funkce \$f\$ se nazývá rostoucí v intervalu J, právě tehdy když, pro všechna
\$x_1,x_2 \in J\$ platí: Je-li \$x_1 < x_2\$, pak \$f(x_1) < f(x_2)\$.
Funkce \$f\$ se nazývá klesající v intervalu J, právě tehdy když, pro všechna
\$x_1,x_2 \in J\$ platí: Je-li \$x_1 < x_2\$, pak \$f(x_1) > f(x_2)\$.
Interval \$J\$ může být omezený či neomezený, uzavřený, polouzavřený či otevřený.
Podle této definice je funkce \$s\$ z předchozího obrázku rostoucí v intervalu \$(-3;-1)\$ a klesající v intervalu \$(1;5)\$.
Funkce prostá
Definice: Funkce \$f\$ se nazývá prostá, právě tehdy když, pro všechna
\$x_1,x_2 \in D_f\$ platí: Je-li \$x_1 \ne x_2\$, pak \$f(x_1) \ne f(x_2)\$.
Je funkce s(x) z předchozího obrázku funkce prostá? Ano, protože pro jakékoliv \$x_1 \ne x_2; x_1,x_2 \in D_s\$ nalézáme jenom různé funkční hodnoty \$s(x_1) \ne s(x_2)\$. To odpovídá definici. Nemůžeme nalézt žádné stejné funkční hodnoty \$s(x_1)=s(x_2)\$.
Pomůcka: Pokud nalezneme v grafu funkce libovolnou rovnoběžku s osou x a ta protne graf funkce ve 2 a více bodech, funkce není prostá. Pokud takovou rovnoběžku nenalezneme, tak funkce prostá bude.
Je funkce r(x) na následujícím obrázku funkce prostá?
Není. Například pro \$x_1=-1.5\$ a \$x_2=4.5\$, které jsou navzájem různé, máme stejné funkční hodnoty \$f(x_1)=f(x_2)=1.5\$ a to odporuje definici prosté funkce.
Jsou následující funkce \$f(x)=sin(x); x \in R\$, \$g(x)=sin(x); x \in \langle 0, frac{\pi}{2} \rangle \$ a \$h(x)=sin(x); x \in \langle -frac{\pi}{2}, frac{\pi}{2} \rangle \$ prosté funkce?
Funkce \$f(x)=sin(x); x \in R\$ není prostá, protože například pro hodnoty \$x_1=0\$ a \$x_2=3*\pi\$, které jsou různé \$x_1 \ne x_2\$, jsou funkční hodnoty stejné \$f(x_1)=f(x_2)=0\$, což odporuje definici prosté funkce. Obecně řečeno, takových hodnot můžeme nalézt u této funkce mraky (matematicky nekonečné množství), protože z grafu vidíme, že funkce má periodu o velikosti \$2*\pi\$.
Funkce \$g(x)=sin(x); x \in \langle 0, 2*\pi \rangle\$ také není prostá. Můžeme najít stejné funkční hodnoty pro různá x.
Funkce \$h(x)=sin(x); x \in \langle -frac{\pi}{2}, frac{\pi}{2} \rangle\$ prostá bude, protože se nám pro různé hodnoty x nepodaří najít stejné hodnoty h(x).
Použil jsem jako ukázku funci sinus, zatím nevíte jak se konstruuje a co znamená, což ale nevadí. O tom, zda je funkce rostoucí či klesající, rostoucí nebo klesající na intervalu a nebo zda je to funkce prostá, můžeme rozhodnout jak z definice funkce, tak i z grafu. A o to tady jde.
Rozhodněte, zda platí tato věta: Je-li funkce prostá, pak je rostoucí, nebo klesající. Svůj názor zdůvodněte.
Věta neplatí, protože jsme ukázali funkci s(x), která je prostá, ale není ani rostoucí ani klesající.
Zato platí tato věta:
Věta: Je-li funkce rostoucí nebo klesající, pak je prostá.
Důkaz Provedeme ho například pro funkci rostoucí.
Předpokládejme, že funkce \$f\$ je rostoucí a \$x_1, x_2\$ jsou libovolné prvky z definičního oboru funkce \$D_f\$, pro něž je \$x_1 \ne x_2\$.
Pak je buď \$x_1 < x_2\$ nebo \$x_1 > x_2\$. Je-li \$x_1 < x_2\$, pak \$f(x_1) < f(x_2)\$ a tedy i \$f(x_1) \ne f(x_2)\$.
Obdobně pro \$x_1 > x_2\$ je \$f(x_1) > f(x_2)\$ a proto je \$f(x_1) \ne f(x_2)\$.
Pro případ klesající funkce je důkaz analogický.
Poznámka: Bacha na Švédy! Něco jiného je funkce rostoucí (resp. klesající) a něco jiného je funkce rostoucí (resp. klesající) na intervalu. Aby byla funkce prostá, musí být rostoucí (resp. klesající) na celém svém definičním oboru, nestačí, aby byla rostoucí (resp. klesající) na nějakém intervalu z definičního oboru.
Domácí úkol č. 15
-
Za domácí úkol proveďte důkaz výše uvedené věty pro funkci klesající.
-
Rozhodněte, ve kterých intervalech je funkce \$g\$ z obrázku rostoucí, klesající, není ani rostoucí, ani klesající.
Tuto úlohu jsme řešili zde příklad 5.3.
-
Popište, jak z grafu na obrázku poznáte, zda je tato funkce \$g\$ prostá.
-
Načrtněte graf nějaké funkce, jejíž definiční obor je \$\langle -2, 3)\$ a pro kterou platí: a) je klesající; b) je rostoucí; c) je prostá, ale není ani rostoucí ani klesající; d) není prostá.
Řešení je zde
Kdo bude řešit úlohy GeoGebrou, výsledky posílejte emailem na jirka@lixis.cz. Prosím pošlete mailem nejenom příslušné ggb soubory pojmenované uloha_15_N_Prijmeni_Jmeno.ggb, ale i slovní odpověď celou větou na jednotlivé otázky. Ať se v tom vyznám.
Úkol je na příští hodinu, kdo ho nepřinese, dostane kuli. Ostatní dostanou známku podle toho, jak dobře se jim podaří úkol udělat. Kdo chyběl na dnešní hodině a bude se vymlouvat, že chyběl, tak dostane kuli také. Každý může studovat matematiku třeba pomocí mobilního telefonu kdekoliv a kdykoliv. Kdo namastí nesouvislou změť nějakých čar a bude to vydávat za úkol, tak dostane kuli také. Důrazně doporučuji na grafy čtverečkovaný papír.
Kdo udělal úkol, tak se může podívat na velmi pěknou paní matikářku, která hezky vysvětluje funkce. Mnohem lépe než já.