Příklad 25.1
V továrně na hračky se vyrábějí ze dřeva (s hustotou \(\rho = 0.6\ g\cdot cm^{-3}\)) kostky ve tvaru krychle.
-
Zapište funkci, která vyjadřuje závislost hmotnosti \(m\) kostky v gramech na délce její hrany, a načtrtněte její graf.
-
Jaká bude hmotnost kostky při délce hrany \(4\ cm\)?
-
Kolikrát se zvětší hmotnost kostky, zdvojnásobí-li se délka její hrany?
-
Zapište funkci, udávající závislost délky hrany na její hmotnosti.
-
Využijte získanou funkci k řešení tohoto úkolu: Bylo rozhodnuto, že krychlové kostky pro stavebnici, určenou nejmenším dětem, mohou mít maximální hmotnost 100 g. Jaká může být největší délka jejich hrany?
Řešení
První tři body jsme řešili v domácím úkolu č.24
1. Objem \(V=a^3\), hmotnost \(m=\rho\cdot V=0.6\cdot a^3\) Funkce je: \(m=0.6a^3\)

2. Hmotnost kostičky o straně \(4\ cm\) je \(m=0.6\cdot 4^3=38.4\ g\)
3. Osmkrát. Kolikrát se zvětší hmotnost krychle vůbec nezávisí na tom, jak je krychle velká ani jak je těžká.
\(a_2=2 a_1\)
\(m_1=\rho\cdot V_1\)
\(m_2=\rho\cdot V_2\)
\(\frac{m_2}{m_1}=\frac{\rho\cdot V_2}{\rho\cdot V_1}=\frac{a_2^3}{a_1^3}=\frac{(2a_1)^3}{a_1^3}=\frac{8\cdot a_1^3}{a_1^3}=8\)
4. Máme obrácenou závislost než v bodě 1., funkce bude inverzní k funkci závislosti hmotnosti na délce kostky.
Závislost délky hrany kostičky na její hmotnosti je daná vztahem \(\mathbf{a}\mathbf{=1.185}\mathbf{\cdot\sqrt[3]{m}}\), kde \(a\) je délka hrany v centimetrech a \(m\) je hmotnost kostičky v gramech.
Kontrolu správného určení vztahu můžeme provést tak, že dosadíme do něj hmotnost kostičky 38.4 g a musí nám vyjít délka hrany 4 cm.
\(a=1.185\cdot\sqrt[3]{38.4}=4\)
5. Máme funkční vztah, dosadíme do něj hodnotu 100 gramů a vyjde nám
\(a=1.185\cdot\sqrt[3]{100}\doteq 1.185\cdot 4.64 = 5.50\ cm\).
Největší délka hrany pro 100 gramovou kostičku je 5.5 cm.
Kontrolu počítání v Geogebře můžete ověřit
Příklad 25.2
Vypočítejte zpaměti, bez kalkulačky:
\(\sqrt{9}=3\), \(\sqrt[3]{27}=3\), \(\sqrt{36}=6\), \(\sqrt[3]{8}=2\), \(\sqrt[6]{64}=2\), \(\sqrt[5]{32}=2\), \(\sqrt[10]{0}=0\), \(\sqrt[6]{1}=1\), \(\sqrt{2.25}=1.5\), \(\sqrt{0.04}=0.2\), \(\sqrt{0.25}=0.5\), \(\sqrt[3]{0.001}=0.1\).
Příklad 25.3
Zapište definiční obory následujích funkcí pomocí intervalů:
-
\(f:\quad y=\sqrt{x-3}\), \(\mathbf{D_f: x\in \langle 3, \infty)}\)
-
\(g:\quad y=\sqrt[3]{5-2x}\), \(\mathbf{D_g: x\in R}\); (lichá odmocnina)
-
\(h:\quad y=\sqrt{4-x}+\sqrt{x-3}\), \(\mathbf{D_h:} x\in(-\infty, 4\rangle \cap x\in\langle 3,\infty)\implies \mathbf{x\in\langle 3,4\rangle}\)
-
\(i:\quad y=\frac{\sqrt[3]{x}}{x}\), \(\mathbf{D_i: x\in R - \{0\}}\); (lichá odmocnina, nesmíme dělit 0)
-
\(j:\quad y=\sqrt[4]{x^2-1}\), \(\mathbf{D_j:} x^2-1\ge 0 \implies \vert x\vert \ge 1\implies \mathbf{x\in(-\infty,1\rangle\cup\langle 1,\infty)}\)
-
\(k:\quad y=\sqrt{\frac{4-x}{x-2}}\), \(\mathbf{D_k:} x\ne 2 \cap \frac{4-x}{x-2}\ge 0\implies \mathbf{x\in (2,4\rangle}\)
\(4-x\qquad \cap\) |
\(x-2\qquad \implies\) |
\(\frac{4-x}{x-2} \ge 0\) |
\(4-x\ge 0\) → \(x\le4\) |
\(x-2>0\) → \(x>2\) |
\(x\in (2,4\rangle\) |
\(4-x\le 0\) → \(x\ge 4\) |
\(x-2<0\) → \(x<2\) |
\(x\in\emptyset\) |