Architektury počítačů
Architektura počítačů je technický obor zaměřený na návrh a konstrukci zařízení na zpracování dat. Zahrnuje stanovení vnitřní reprezentace dat, operací, které se s nimi budou provádět, specifikaci funkčních bloků počítače a jejich propojení, formát strojových instrukcí. Přitom se zabývá především způsobem, jak pracuje CPU a jakým způsobem přistupuje k paměti.
Architektura počítače je konkrétní způsob realizace počítače.
Za referenční architekturu lze považovat Von Neumannovo schéma počítače publikované v roce 1945, které definuje základní strukturu a principy počítače řízeného programem uloženým v paměti. Moderní počítače z tohoto schématu vycházejí, ale v různých detailech se od něj odchylují.
Struktura počítače
Základní strukturu počítače lze dobře popsat na příkladu von Neumannovy architektury.
Von Neumannova architektura
Podle von Neumannova schématu se počítač skládá z řadiče, aritmeticko-logické jednotky, (vnitřní) paměti, vstupních a výstupních zařízení a vnější paměti. Ve vnitřní paměti jsou uložena data i program. Program se skládá z jednotlivých strojových instrukcí. Činnost von Neumannova počítače je přísně sekvenční a je řízena řadičem. Řadič načítá jednu instrukci po druhé, dekóduje je a postupně je provádí. Každou instrukci lze rozdělit na jednodušší operace. Způsob, jak je instrukční sada implementována nazýváme mikroarchitektura.
Sběrnice
Sběrnice (anglicky bus) je sada vodičů propojujících jednotlivé části počítače. Sběrnici lze rozdělit na tři části:
-
datová sběrnice – slouží k přenosu dat mezi jednotlivými částmi počítače; její šířka (počet vodičů) je nejčastěji rovna velikosti slova
-
adresní sběrnice – slouží k předávání adresy při adresování vnitřní paměti nebo zařízení; na její šířce závisí maximální rozsah adresovatelné paměti
-
řídicí sběrnice – slouží k přenosu řídicích signálů, např. čtení/zápis, paměť/vstupně výstupní zařízení, signalizace přerušení, akceptování přerušení
Jednotka přístupu k paměti
Jednotku přístupu k paměti (anglicky Memory management unit, MMU) používají vyspělejší procesory pro převod logické (virtuální) adresy na adresu fyzickou. MMU umožňuje používat pokročilé metody správy paměti jako je stránkování, segmentace a stránkování na žádost. Někdy se jedná o samostatný obvod, v některých procesorech je vestavěna.
Aritmeticko-logická jednotka
Aritmeticko-logická jednotka je schopna zpracovávat data omezené velikosti – tak zvané slovo. Moderní počítače pracují s daty ve dvojkové soustavě o velikosti od několika bitů po desítky bitů, některé starší počítače pracovaly v desítkové soustavě a rychlost práce s desítkovými daty závisela na počtu desítkových řádů operandů.
Centrální procesorová jednotka
Řadič, aritmeticko-logická jednotka a velmi rychlá paměť malého rozsahu (několik bytů až stovky bytů) někdy nazývaná zápisníková paměť, častěji sada registrů, zpravidla tvoří jeden celek nazývaný centrální procesorová jednotka (anglicky Central processing unit, CPU), krátce procesor. Architektura procesoru je významně ovlivňuje architekturu celého počítače. Jedná se především o následující parametry:
-
Velikost slova procesoru
-
Způsob adresování paměti a vstupně-výstupních zařízení
-
Instrukční sada
-
Způsob komunikace mezi řadiči vstupně-výstupních zařízení a procesorem
-
Existence dalších zařízení, které řídí přístup k sběrnici
Harvardská architektura
Současné počítače se od von Neumannovy architektury v mnoha směrech odchylují. Jednou z odchylek je harvardská architektura, která používá oddělenou paměť pro program a pro data. Tím se jednak odstraní úzké místo, které tvoří přístup procesoru k paměti, jednak zabrání přepsání a přečtení programu. Harvardská architektura se často používá u jednočipových mikropočítačů.
Přímý přístup k paměti
Přímý přístup k paměti (anglicky Direct Memory Access, též Bus mastering) je metoda urychlení přenosu dat mezi pamětí a vstupně/výstupními zařízeními, kdy přenos neřídí procesor, ale jiná část počítače. Mohou ji používat řadiče disků (příp. magnetických pásek), síťové adaptéry, videoadaptéry a zvukové karty. Při přímém přístupu k paměti buď řadič na určitou dobu převezme řízení sběrnice od procesoru nebo využívá hodinové cykly, při kterých procesor nepřistupuje k paměti (tzv. kradení cyklů, anglicky cycle stealing, díky pipeliningu není použitelné na moderních procesorech).
Víceprocesorové architektury
Pro zvýšení výkonu počítače se používají počítače s více procesory. Může se jednat o univerzální (CPU) nebo specializované procesory (např. numerický procesor, vstupně/výstupní procesor, grafický procesor apod.). Instrukční sada
Řadič načítá instrukci po instrukci, každou instrukci dekóduje a poté vykoná.
Instrukce lze rozdělit do několika skupin:
-
Instrukce pro přesuny dat
-
Aritmetické a logické instrukce
-
Řídicí instrukce
Architektura procesoru
Procesor (CPU – Central Processing Unit) jakožto elektronický obvod (složený z velkého množství součástek – převážně tranzistorů) je umístěn na křemíkové destičce – CPU je vlastně složitý integrovaný obvod. Jeho popularita vzrostla hlavně díky výpočetní technice (počítače, notebooky, ale i chytré mobilní telefony), dnes se s nimi však můžeme setkat třeba i v pračce či ledničce.
Procesor zpracovává informace (instrukce) v podobě strojového kódu a procesory s obdobnou strukturou jádra, které zároveň zpracovávají shodný strojový kód, mají stejnou architekturu.
Vnitřní architektura
Podle vnitřního uspořádání dělíme procesory na RISC a CISC lišící se počtem instrukcí, které procesor umí vykonávat. Současné procesory Intel, nebo ty, které jsou s nimi kompatibilní, jsou vnitřně RISC, ač uvnitř vlastně probíhají složité CISC instrukce. Dále dovedou měnit, resp. aktualizovat, svůj řídící mikrokód.
Architektura jde ruku v ruce s instrukční sadou a její délkou, jež díky překotnému vývoji roste. Jednodušší procesory dodnes používané jsou 8bitové a naopak na vrcholu jsou dnes 64bitové, používané hlavně ve výkonnějších výpočetních strojích a serverech. Podle vnitřního uspořádání dělíme procesory na RISC a CISC lišící se počtem instrukcí, které procesor umí vykonávat. Současné procesory Intel, nebo ty, které jsou s nimi kompatibilní, jsou vnitřně RISC, ač uvnitř vlastně probíhají složité CISC instrukce. Dále dovedou měnit, resp. aktualizovat, svůj řídící mikrokód.
Architektura jde ruku v ruce s instrukční sadou a její délkou, jež díky překotnému vývoji roste. Jednodušší procesory dodnes používané jsou 8bitové a naopak na vrcholu jsou dnes 64bitové, používané hlavně ve výkonnějších výpočetních strojích a serverech.
1) Malé architektury – nejstarší
-
PDP-11
-
VAX (který ovšem je zdokonalený předchozí)
-
AP-101 (tato architektura byla použita pro řízení raketoplánu)
-
UNIVAC I, UNIVAC II
-
Super H (vyvíjen stejnojmennou firmou)
2) Mikročipová architektura
-
Intel 8051
-
AVR
-
PIC
-
ARM Cortex M
-
Zilog Z8
-
MIPS M4K, M14K
3) PC architektura
-
Power PC
-
x86 (používající 32bitovou instrukci)
-
x64 (používající 64bitovou instrukci)
-
Zilog Z80
-
Motorola: 6800, 6809 a 68000
-
MOS Technology 6502
-
Loonsong (vyvíjený na univerzitě v Číně, Instrukční sada MIPS)
4) Architektura serverů a někdy i PC
-
LEON
-
SPARC
-
MIPS
-
PA-RISC (vyvíjen firmou Hewlett Packard)
-
Advanced RISC
-
Alpha (vyvíjen firmou DEC)
-
Acron
-
S ARM
Společnosti zabývající se výrobou procesorů
Intel
Podrobnější informace naleznete v článku Intel.
Intel Corporation je největší mezinárodní výrobce procesorů a polovodičových součástek se sídlem v kalifornském Křemíkovém údolí ve Spojených státech. Intel založili Robert Noyce a Gordon Moore roku 1968 jako Integrated Electronics Corporation. Společnost Intel vyvinula architekturu x86, která se v současné době používá ve většině osobních počítačů. Až do roku 1981 se Intel zaměřoval především na vývoj paměťových čipů SRAM a DRAM, ale souběžně vyvíjel i procesory. Po úspěchu osobních počítačů v 90. letech Intel investoval velké prostředky do jejich vývoje, a stal se tak dominantním dodavatelem pro osobní počítače. V současné době se Intel věnuje především vývoji procesorů řad x86 a x86-64, čipových sad nebo grafických karet.
ARM
Podrobnější informace naleznete v článku ARM.
ARM je architektura procesorů vyvinutá v Británii firmou ARM Limited. Starší obchodní název architektury ARM je Advanced RISC Machine, původní název je Acorn RISC Machine. Tato architektura způsobila v několika směrech revoluci v informačních technologiích. Její návrh se řídil filosofií RISC, neméně pozoruhodné je, že první procesory ARM byly založeny na GaAs polovodičích, které dovolily na tehdejší dobu velmi vysoké taktovací frekvence. Rovněž použitá 32bitová šířka slova nebyla v době vzniku ARMu samozřejmostí. První mikroprocesor s architekturou ARM byl navržen firmou ARM Limited v roce 1984.
AMD
Podrobnější informace naleznete v článku Advanced Micro Devices.
Advanced Micro Devices (zkráceně AMD) je mezinárodní výrobce procesorů se sídlem v kalifornském Sunnyvale ve Spojených státech. V únoru roku 1982 podepsala firma AMD kontrakt se společností Intel a stala se licencovaným výrobcem procesorů řad 8086 a 8088, později i Am286. Později však firma Intel odmítla poskytnout technické specifikace procesoru i386, což vedlo k vleklým soudním sporům, které později AMD vyhrálo. V roce 2006 společnost AMD ohlásila akvizici společnosti ATI Technologies a stala se tak předním světovým výrobcem grafických čipů. Firma AMD se v současné době věnuje hlavně vývoji procesorů (zejména x86 kompatibilních), grafických karet a čipsetů.
VIA
Podrobnější informace naleznete v článku VIA Technologies.
VIA Technologies je tchajwanský výrobce integrovaných obvodů, procesorů, pamětí a největší nezávislý výrobce čipsetů na světě. Společnosti založil v roce 1983 zaměstnanec Intelu Wen Chi Chen a zabývá především integrací čipů na základní desce, snižováním spotřeby a vývojem čipů pro práci se zvukem, obrazem nebo čipů pro optické mechaniky, síťové karty, grafické karty a počítačové periferie. V únoru 2005 firma oslavila výrobu 100 milionů čipsetu VIA AMD.
IBM
Podrobnější informace naleznete v článku IBM.
International Business Machines Corporation (IBM) se řadí mezi největší společnosti na světě a mezi její hlavní činnosti patří v současnosti výroba a prodej počítačového hardwaru a softwaru. Společnost má sídlo v New Yorku, USA. Firma vznikla již roku 1880 jako Computing-Tabulating-Recording Company a zabývala se vývojem prostředků ke čtení dat z děrných štítků, zpracování dat, ale například i výrobou kráječů masa, kuchyňských vah nebo minutek. Firma dodávala prostředky ke zpracování velkých objemů dat vládě Spojených států nebo Třetí říši. IBM v roce 1957 vyvinula jazyk FORTRAN. Počítače IBM také pomáhaly NASA počítat údaje při letech do vesmíru. V roce 1981 začalo IBM prodávat počítač IBM PC, který se stal jedním z nejúspěšnějších počítačů tehdejší doby. V roce 2005 firma IBM odprodala divizi výroby počítačů společnosti Lenovo a zabývá se už pouze výrobou serverů a superpočítačů jako Blue Gene nebo IBM Watson, který dokázal porazit člověka ve hře Jeopardy!
Motorola
Podrobnější informace naleznete v článku Motorola.
Motorola, Inc. je americký výrobce mobilních technologií a telefonů. Firma je ale známa i svými procesory. Firma byla založena roku 1928 a zabývala se vývojem elektronických součástek především z oblasti radiové elektroniky. Počínaje rokem 1958 a letem Exploreru 1 do vesmíru se Motorola stala dodavatelem radiové techniky pro většinu letů do vesmíru. V 80. letech byla Motorola významným dodavatelem integrovaných obvodů a mikročipů řad 6800 a 68000, které používaly firmy jako Atari ST, Amiga nebo Apple. Firma vyvinula princip sítě GSM a souvisejících technologií (jako například GPRS ve spolupráci s firmou Cisco)
Samsung
Výroba procesorů Exynos do mobilních telefonů, do embedded zařízení (routery, wifi, modemy, automotive).
Podrobněji zde.
Qualcomm Atheros
Výroba procesorů pro embedded zařízení (wifi routery), výroba čipů a procesorů pro mobilní telefony (Qualcomm Snapdragon).
Podrobněji na Wikipedii.
Broadcom
Broadcom poskytuje širokou škálu polovodičových a infrastrukturních softwarových aplikací, které obsluhují datová centra (sálové počítače), sítě, software, širokopásmové připojení, bezdrátové připojení, úložiště a průmyslové trhy. Mezi běžné aplikace pro její produkty patří: sítě datových center, domácí konektivita, širokopásmový přístup, telekomunikační zařízení, chytré telefony, základnové stanice, servery a úložiště datových center, automatizace továren, systémy výroby energie a alternativní energie, displeje a provoz a správa sálových počítačů a vývoj aplikačního softwaru.
Apple
Apple silicon je řada procesorů systém na čipu (SoC) a systémů v jednom balíčku (SiP) navržená společností Apple Inc., využívající především architekturu ARM. Je základem většiny nových počítačů Mac a také iPhone, iPad, iPod Touch, Apple TV a Apple Watch a produktů, jako jsou AirPods, HomePod, HomePod Mini a AirTag.
Apple oznámil svůj plán přejít na počítačích Mac z procesorů Intel na křemíkové Apple na WWDC 2020 dne 22. června 2020. První Macy postavené s procesorem Apple M1 byly odhaleny 10. listopadu 2020. Od ledna 2023 jsou všechny novější modely Mac vyrobeny z křemíku Apple; pouze starší model Mac Pro stále používá procesory Xeon.
Apple plně kontroluje integraci křemíkových čipů Apple s hardwarovými a softwarovými produkty společnosti. Johny Srouji má na starosti křemíkový design společnosti Apple. Výroba čipů je zadávána smluvním výrobcům polovodičů, jako jsou Samsung a TSMC.
Podrobněji na Wikipedii.
Významné architektury procesorů
Architektury mikropočítačů a osobních počítačů
-
Intel: x86
-
AMD: x86-64
-
Motorola (dnes Freescale): 6800, 6809 a 68000
-
MOS Technology 6502
-
Zilog Z80 (historie)
-
IBM a později AIM alliance: PowerPC (historie)
-
různí výrobci: čipy založené na architektuře ARM – např. procesory TI OMAP
Architektury procesorů pro embedded zařízení
-
ARM – v současné době začíná naprosto převládat (výrobci Samsung, Broadcom)
-
MIPS (různí výrobci, např. Atheros, Broadcom, Qualcom, MediaTek)
-
PowerPC 440 firmy IBM
-
8051
-
Atmel AVR
-
PIC firmy Microchip
Architektury procesorů pracovních stanic a serverů
-
SPARC firmy Sun Microsystems
-
POWER firmy IBM
-
Architektura MIPS od MIPS Computer Systems Inc. a její instrukční sada je nosnou částí knihy Davida A. Pattersona a Johna L. Hennessyho Computer Organization and Design ISBN 1-55860-428-6 1998 (2. vydání)
-
PA-RISC od HP
-
Alpha od DEC
-
Advanced RISC Machines (původně Acorn) architektury ARM a StrongARM/XScale
-
Procesor LEON2
Domácí úkol na příští hodinu.
Zjistěte architekturu vašeho domácího PC, kdo chce 1 do bakalářů, tak musí zjistit ještě architekturu a procesor svého mobilního telefonu, případně wifi. Jak to zjistit, nechám na vás. Hledejte na internetu. Výsledky prosím poslat mailem na jirka@lixis.cz